Použití olova jako přísady do kovů a jeho následky
Olovo lze najít jako komponent v materiálech určených pro operace obrábění. Například strojní klíny, kolíky a zátky jsou vyrobeny z olovnatých materiálů, aby splnily materiálové požadavky příslušných norem. V současné době nejsou podle norem k dispozici žádné další materiálové možnosti.
Ve skutečnosti většina norem spojovacích materiálů nespecifikuje přesné materiálové složení výrobku. Zvolený materiál je určen geometrickým tvarem výrobku, mechanickými a fyzikálními vlastnostmi a zvoleným výrobním procesem výrobce. Protože většina materiálů je produkována recyklováním, olovo může být potenciálně přítomno, pokud nepříznivě neovlivňuje požadavky výrobku stanovené normami.
Tam, kde není olovo do materiálu přidáno záměrně (materiály, které nejsou určené pro operace obrábění), většinou není vůbec uvedeno v certifikaci materiálů. Pravděpodobnost, že tyto materiály obsahují olovo v koncentracích vyšších než 0,1 % dle hmotnosti, je nízká, ale nelze to zaručit bez dodatečných zkoumání a/nebo zkoušek.
Po krátkém úvodu jsou v odborném dokumentu, vypracovaném Peterem Witzke, vedoucím expertního týmu Bossard, podrobně popsána následující témata:
-
Historie použití olova
-
Dostupnost a znovuzískání olova
-
Olovnatá ocel, mosaz, bronz, hliník a slévárenské slitiny
-
Alternativy k olovu
-
Olovo v upevňovacích prvcích a dalších kovových výrobcích Bossard
